Vosková svíčka

Výroba svíček z vosku je doložena již od roku 3000 před Kristem v Egyptě a na Krétě. V Egyptě jsou doloženy hliněné svícny v roce 400 př.n.l. Nejstarší doložená svíčka v Evropě pochází z prvního století našeho letopočtu, byla nalezena v Avignonu ve Francii. V roce 848 měl saský král Alfréd v Anglii svíčkový časoměr, který vydržel hořet 4 hodiny. Po stranách byly čáry, které odměřovaly uplynulý čas. Později byly uvedeny i dvacetičtyřhodinové svíčky.

Ve středověku byly voskovice drahé, mohli si je dovolit jen bohatí lidé a církev. Měšťané a chudší lidé si svítili lojovými svíčkami nebo loučemi.

V roce 1300 se v Londýně zformovala firma Tallow Chandlers Company (Lojoví svíčkaři). Po roce 1415 se začaly používat lojové svíčky k osvětlování ulic.

Vosk vyčistíme zahřátím ve vodě, nečistoty vyplavou na hladinu. Voskové svíčky se především používaly v kostelích, protože z nich vosk příliš nekapal na zem a voskovice při hoření málo čadila.

Lůj vyrobíme opakovaným vyvařením, vyčištěním a ochlazením surového zvířecího tuku. Takto upravený lůj lze dlouhodobě skladovat bez nutnosti jej zmrazit — jen je zapotřebí jej skladovat bez přístupu vzduchu, aby nezoxidoval. Lojové svíčky byly oproti voskovicím mnohem levnější, ale taky špinavější co se týče kaluží na zemi a dýmu a smradu ve vzduchu.

Knoty jsou spletené provázky z bavlny nebo jiných materiálů. Je možno je mořit speciálními mořidly, aby nehořely příliš rychle a svíce nezhasla. Středověké recepty na mořidla se, pokud vím, nedochovaly — bývaly tajemstvím svíčkaře (hokynáře). Knoty, které hořely výrazně pomaleji než svíčka, pak bylo třeba zkracovat speciálními nůžkami — kratiknotem. Knot je třeba obalit voskem, aby poskytl dostatek hořlavého materiálu pro zapálení a rozehřátí svíčky. Tloušťka knotu ovlivňuje rychlost hoření svíčky a intenzitu plamene. Tlusté knoty svítí intenzivněji, rychleji shoří a nechají po sobě větší koláč vosku.

Knoty v lojových svíčkách bývají často vyztuženy drátkem z olova, zinku nebo z jiného materiálu, aby držely tvar, než svíce ztuhne.

Vosk vybereme z úlu, rozválíme na pláty cca 2mm tlusté. Z plátů nařežeme pruhy vysoké podle výšky svíčky. V misce rozpustíme kus vosku, a vzniklou tekutinou protáhneme připravené knoty — obalíme knoty ve vosku. Necháme ztvrdnout. Nad plamenem (nebo zdrojem tepla) nahřejeme konec voskového pruhu, aby změkl a dal se tvarovat. Do nahřátého konce zabalíme knot, aby na jednom konci vyčuhoval cca 3-4cm. Postupně nahříváme kousky pruhu a balíme svíčku, snažíme se, aby mezi plátky byly co nejmenší mezery.

Lojové svíčky se vyráběly ve formách. Nákresy forem zde budou přidány. Formou se prostrčí knot a forma se vylije rozehřátým lojem. Lůj se nechá vychladnout a ztuhnout. Hotová svíčka se vytáhne z formy.