Osvětlovací zařízení v Evropě a Byzanci 1.-13.stol.n.l. v obrazech (kompilace)
Úvod
Cílem této kompilace je shrnout na jednom místě maximum textových a především obrazových informací o osvětlovacích zařízeních, které byly používány lidmi ve městech i na venkově, tábořištích a při cestování v době od prvního do dvanáctého století našeho letopočtu. Účelem textu je sloužit jako referenční materiál pro skupiny historického šermu. Autor uvítá/zapracuje jakékoli konstruktivní připomínky, textové i obrazové materiály a odkazy na adrese vit.hrachovy@sandbox.cz
Verze dokumentu: 5.0 (29.03.2006)
Autor: Vít Hrachový
Písmeny DL(Dead Link) jsou označeny dosud prázdné odkazy, které budou postupně naplňovány.
Kategorizace osvětlovacích těles
Použití umělých osvětlovacích těles:
Vnější prostory
- Při cestování
- Táboření, stany a dočasné přístřešky
- Městské ulice
Vnitřní prostory
- Domy
- Chaty
Spalované materiály
- Dřevo
- Pryskyřice
- Olej
- Tuk/lůj
- Vosk
- Ropa(lokálně)
- Dřevěné uhlí
Seznam osvětlovacích těles
- Lustr / svícník
- Koše na uhlí/dřevo (výroba) DL
- Ohniště, krby (výroba) DL
- Lucerna (výroba) DL
Evropa 6.-15. stol. n. l.
Domy a chaty v Evropě si kvůli tepelným únikům nemohly dovolit velká světlá okna. Okna byly buď malé, mechem a hlínou ucpatelné díry, někdy měly dřevěné okenice. Velmi zámožní obyvatelé měst si mohli dovolit i okenní tabule. Výplňový materiál do okenních tabulí byly kůže, střeva; vzácné a drahé byly kousky tmavého či barevného skla zalité olovem. Dobrou ukázku použitých skleněných materiálů v době románské je možno shlédnout v Durnhamské katedrále, Anglie (bohatá instituce, církev).
V městských domech bylo i přes den pološero, protože okna byly malé a úzké. Většinou se na den otevřely dřevěné okenice, okenní tabule byly vzácnost. Svítilo se i ve dne, převážně lampami a lojovými svíčkami. Více světla vydávalo větší množství svíček na svícnech či lustrech. Voskovice byly až do 15. stol. luxusní materiál pro zámožné a pro církev.
Lampy byly převážně hliněné, terakotové, někdy i kovové(bronz, železo, olovo, zlato, stříbro) či kamenné; hořel v nich olej nebo lůj. Nejjednodušší lampy byly keramické, bez zdobení a čistě funkční. Později se začaly používat formy, které cenově zpřístupnily i bohatě dekorované lampy (s výjimkou těch, které byly vyrobeny z drahých kovů). Lampy byly glazované i bez glazování. Později se začaly vyrábět skleněné lampy, ze začátku se asi využívalo pitné číše ze skla. Výrobou kvalitního skla byly Čechy proslulé.
Na venkově se dá předpokládat, že lidé trávili většinu času venku; pod střechu se obyvatelé uchylovali na noc, přes den v případě špatného počasí. V zimě pravděpodobně k osvícení postačilo centrální ohniště, jindy si museli vystačit s lojovými svíčkami. Pochodně a louče se používaly venku, v chatách panovalo zvýšené riziko ohně (často lehly plamenem).
Británie
„Oken bylo málo a světlo většinou poskytovaly svíčky nebo lampy, ve kterých se spaloval zvířecí tuk, a centrální ohniště postavené na vyvýšeném hliněném podstavci.“ http://www.regia.org/houses.htm
Lampa nalezená v Londýně. Datum výroby cca 901-1050. Výška 92mm, průměr 140mm. Zdroj: museumoflondon.org.uk |
Lampa nalezená v Londýně. Datum výroby cca 971-1100. Výška 70mm, průměr 123mm. Zdroj: museumoflondon.org.uk |
Kónická závěsná lampa nalezená v Londýně. Datum výroby cca 1001-1150. Výška 75mm, průměr 80mm. Zdroj: museumoflondon.org.uk |
Lampa nalezená v Londýně. Datum výroby cca 1001-1150. Výška 82mm, průměr 83mm. Zdroj: museumoflondon.org.uk |
Normanská kamenná lampa z 12. století (Exeter, Anglie) Do vrchní číše se nalil olej nebo lůj, navrch se zavěsil knot (většinou do úchytu z pleteného drátu, viz. výroba). Spodní okruží sloužilo k zachycení kapek (a ochraně ruky). Materiál je vápenec z oblasti města Beer v jižním Devonu. |
Středověký lustr, cca 900-1200 n. l. |
Francie
„Uvnitř domu je pološero, a proto je nutné uchylovat se k umělému osvětlení. Svíce z vosku jsou vyhrazeny pro ty nejbohatší a pro kostely; pro všechny ostatní představuje jedinou možnost svícení olejová lampa nebo lojová svíčka. Olejová lampička je často jen prostá nádobka z pálené hlíny nebo železa.“ Marie-Anne Polo de Beaulieu: „Středověká Francie 1000-1348“, str.202
Z iluminace písmena F (Moutierská Grandfual Bible) visí kandelábr ve tvaru kříže se třemi skleněnými lampami. Lampy po stranách připomínají jednoduché kónické lampy z dob Říma, centrální lampa je pohárová. Pohárové lampy přišly do módy kolem 5. stol. n. l. Zdroj: museum.upenn.edu |
Zobrazení pohárových lamp na tapisérii Apokalypsy v Angerské katedrále. 1380 n. l. Zdroj: museum.upenn.edu |
Lustr se svíčkami, cca 1460 n.l. Zdroj: wikipedia, King Rene's Tournament Book |
Čechy
Ukázky nálezů jedno- a dvojplamenných kahanů v Čechách a na Moravě, 2.-6. stol.n.l. Jednoplamenný kahan je hliněný, dvojplamenný bronzový. Eduard Droberjar: „Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě“, str. 114 (kahany) |
Hliněný kahan římské výroby (s kolkem výrobce), cca 2. století n. l. Eduard Droberjar: „Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě“, str. 115 (kahany) |
Replika skleněné olejové lampy cca z roku 1300 n.l. podle nálezu z odpadní studny v Praze. Knot byl zavěšen do pleteného drátu zahnutého za okraj nádoby (viz. výroba). Lampa se naplnila olejem a pověsila na strop. Lehce zelené sklo, výška 21cm. Ve střední Evropě se vyskytovaly takovéto lampy v letech 500-1500 n. l., ve Skandidávii cca 1050-1500 n. l. Zdroj: northerner.com |
Byzanc 1.-12. stol. n. l.
Římané ovládli techniku foukání skla kolem roku 50 n. l. Po pádu Říma se Byzantská oblast začala dostávat do sféry muslimského vlivu. Muslimové spotřebovali velké množství skleněných lamp na osvětlení tisíců mešit, které po dobytí teritoria začali stavět. Často předělávali byzantské skleněné poháry na víno jako lampy.
Zdroj: museum.upenn.edu
Římská Imperiální lampa, cca 100-300 n.l. Vyrobena je z olova. Zdroj: Dr. Ann M. Nicgorski |
Byzantinský lustr z 6. stol. n. l. Do kruhových otvorů se vkládal různý počet skleněných pohárových nebo miskovitých lamp. Zdroj: designbook.com |
„Sv. Lukáš čte při svitu lampy“, Byzantinské evangelium, 10. stol. n. l. Tyto mísovité pohárové lampy vznikly lehkým přizpůsobením poháru na víno. Zdroj: museum.upenn.edu |
Mělký miskovitý pohár na víno. Polovina 4. stol. n. l. Zdroj: museum.upenn.edu |
Římská lampa s křesťanskými motivy, cca 4. stol. n. l. Zdroj: wikipedia |
Lampa vyrobená z přizpůsobeného poháru na víno, 9. stol. n. l. Zdroj: museum.upenn.edu |
Byzantská lampa na olivový olej, 6. stol.n.l. Terakotová keramika, cca 9cm dlouhá. Prostředním otvorem se doléval olej, knot byl vyveden menším otvorem na konci lampy. |
Byzantská lampa na olivový olej, 6. stol. n. l. Terakotová keramika, cca 12cm dlouhá. |
Byzantská lampa na olivový olej, 6.-8. stol. n. l. Terakotová keramika, cca 9cm dlouhá. |
Byzantská lampa na olivový olej, 6.-7. stol. n. l. Terakotová keramika, cca 97mm dlouhá. |
Byzantská lampa na olivový olej, 6.-7. stol. n. l. Terakotová keramika, cca 93mm dlouhá. |
Byzantská lampa na olivový olej, 6.-7. stol.n.l. Terakotová keramika, cca 100mm dlouhá. |
Byzantská lampa na olivový olej, 6.-7. stol. n. l. Terakotová keramika, cca 100mm dlouhá. |
Lampa na olivový olej, 8.-12. stol. n. l. Terakotová keramika, cca 105mm dlouhá. |
Odkazy
- Keramika - pálené hliněné nádoby včetně obrázků (Regia Anglorum)
- Marie-Anne Polo de Beaulieu: „Středověká Francie 1000-1348“, str.202
- Eduard Droberjar: „Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě“, str. 114 (kahany), str. 86 (hrnčířství)