Osvětlovací zařízení v Evropě a Byzanci 1.-13.stol.n.l. v obrazech (kompilace)

Úvod

Cílem této kompilace je shrnout na jednom místě maximum textových a především obrazových informací o osvětlovacích zařízeních, které byly používány lidmi ve městech i na venkově, tábořištích a při cestování v době od prvního do dvanáctého století našeho letopočtu. Účelem textu je sloužit jako referenční materiál pro skupiny historického šermu. Autor uvítá/zapracuje jakékoli konstruktivní připomínky, textové i obrazové materiály a odkazy na adrese vit.hrachovy@sandbox.cz

Verze dokumentu: 5.0 (29.03.2006)
Autor: Vít Hrachový

Písmeny DL(Dead Link) jsou označeny dosud prázdné odkazy, které budou postupně naplňovány.

Kategorizace osvětlovacích těles

Použití umělých osvětlovacích těles:

Vnější prostory

  1. Při cestování
  2. Táboření, stany a dočasné přístřešky
  3. Městské ulice

Vnitřní prostory

  1. Domy
  2. Chaty

Spalované materiály

  1. Dřevo
  2. Pryskyřice
  3. Olej
  4. Tuk/lůj
  5. Vosk
  6. Ropa(lokálně)
  7. Dřevěné uhlí

Seznam osvětlovacích těles

  1. Lustr / svícník
  2. Koše na uhlí/dřevo (výroba) DL
  3. Ohniště, krby (výroba) DL
  4. Lucerna (výroba) DL

Nákresy výše uvedených osvětlovacích těles (Pouze obrázky!)

Evropa 6.-15. stol. n. l.

Domy a chaty v Evropě si kvůli tepelným únikům nemohly dovolit velká světlá okna. Okna byly buď malé, mechem a hlínou ucpatelné díry, někdy měly dřevěné okenice. Velmi zámožní obyvatelé měst si mohli dovolit i okenní tabule. Výplňový materiál do okenních tabulí byly kůže, střeva; vzácné a drahé byly kousky tmavého či barevného skla zalité olovem. Dobrou ukázku použitých skleněných materiálů v době románské je možno shlédnout v Durnhamské katedrále, Anglie (bohatá instituce, církev).

V městských domech bylo i přes den pološero, protože okna byly malé a úzké. Většinou se na den otevřely dřevěné okenice, okenní tabule byly vzácnost. Svítilo se i ve dne, převážně lampami a lojovými svíčkami. Více světla vydávalo větší množství svíček na svícnech či lustrech. Voskovice byly až do 15. stol. luxusní materiál pro zámožné a pro církev.

Lampy byly převážně hliněné, terakotové, někdy i kovové(bronz, železo, olovo, zlato, stříbro) či kamenné; hořel v nich olej nebo lůj. Nejjednodušší lampy byly keramické, bez zdobení a čistě funkční. Později se začaly používat formy, které cenově zpřístupnily i bohatě dekorované lampy (s výjimkou těch, které byly vyrobeny z drahých kovů). Lampy byly glazované i bez glazování. Později se začaly vyrábět skleněné lampy, ze začátku se asi využívalo pitné číše ze skla. Výrobou kvalitního skla byly Čechy proslulé.

Na venkově se dá předpokládat, že lidé trávili většinu času venku; pod střechu se obyvatelé uchylovali na noc, přes den v případě špatného počasí. V zimě pravděpodobně k osvícení postačilo centrální ohniště, jindy si museli vystačit s lojovými svíčkami. Pochodně a louče se používaly venku, v chatách panovalo zvýšené riziko ohně (často lehly plamenem).

Británie

„Oken bylo málo a světlo většinou poskytovaly svíčky nebo lampy, ve kterých se spaloval zvířecí tuk, a centrální ohniště postavené na vyvýšeném hliněném podstavci.“ http://www.regia.org/houses.htm

cresset_lamp-london-901-1050.jpg Lampa nalezená v Londýně. Datum výroby cca 901-1050. Výška 92mm, průměr 140mm. Zdroj: museumoflondon.org.uk
lamp-london-971-1100.jpg Lampa nalezená v Londýně. Datum výroby cca 971-1100. Výška 70mm, průměr 123mm. Zdroj: museumoflondon.org.uk
lamp-london-1001-1150.jpg Kónická závěsná lampa nalezená v Londýně. Datum výroby cca 1001-1150. Výška 75mm, průměr 80mm. Zdroj: museumoflondon.org.uk
lamp-london-1001-1150_2.jpg Lampa nalezená v Londýně. Datum výroby cca 1001-1150. Výška 82mm, průměr 83mm. Zdroj: museumoflondon.org.uk
normanska_lampa_12st.jpg Normanská kamenná lampa z 12. století (Exeter, Anglie) Do vrchní číše se nalil olej nebo lůj, navrch se zavěsil knot (většinou do úchytu z pleteného drátu, viz. výroba). Spodní okruží sloužilo k zachycení kapek (a ochraně ruky). Materiál je vápenec z oblasti města Beer v jižním Devonu.
medieval_chandelier.jpg Středověký lustr, cca 900-1200 n. l.

Francie

„Uvnitř domu je pološero, a proto je nutné uchylovat se k umělému osvětlení. Svíce z vosku jsou vyhrazeny pro ty nejbohatší a pro kostely; pro všechny ostatní představuje jedinou možnost svícení olejová lampa nebo lojová svíčka. Olejová lampička je často jen prostá nádobka z pálené hlíny nebo železa.“ Marie-Anne Polo de Beaulieu: „Středověká Francie 1000-1348“, str.202

moutiergrandfualbible-glass_suspension_lamp-9cent.jpg Z iluminace písmena F (Moutierská Grandfual Bible) visí kandelábr ve tvaru kříže se třemi skleněnými lampami. Lampy po stranách připomínají jednoduché kónické lampy z dob Říma, centrální lampa je pohárová. Pohárové lampy přišly do módy kolem 5. stol. n. l. Zdroj: museum.upenn.edu
apocalypse_of_angers_tapestry-1380ad.jpg Zobrazení pohárových lamp na tapisérii Apokalypsy v Angerské katedrále. 1380 n. l. Zdroj: museum.upenn.edu
medieval_illustration_of_chandelier-king_renes_tournament_book.jpg Lustr se svíčkami, cca 1460 n.l. Zdroj: wikipedia, King Rene's Tournament Book

Čechy

droberjar_kahany01.jpg Ukázky nálezů jedno- a dvojplamenných kahanů v Čechách a na Moravě, 2.-6. stol.n.l. Jednoplamenný kahan je hliněný, dvojplamenný bronzový. Eduard Droberjar: „Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě“, str. 114 (kahany)
droberjar_kahany02.jpg Hliněný kahan římské výroby (s kolkem výrobce), cca 2. století n. l. Eduard Droberjar: „Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě“, str. 115 (kahany)
sc136_bohemian_lamp_1300ad.jpg Replika skleněné olejové lampy cca z roku 1300 n.l. podle nálezu z odpadní studny v Praze. Knot byl zavěšen do pleteného drátu zahnutého za okraj nádoby (viz. výroba). Lampa se naplnila olejem a pověsila na strop. Lehce zelené sklo, výška 21cm. Ve střední Evropě se vyskytovaly takovéto lampy v letech 500-1500 n. l., ve Skandidávii cca 1050-1500 n. l. Zdroj: northerner.com

Byzanc 1.-12. stol. n. l.

Římané ovládli techniku foukání skla kolem roku 50 n. l. Po pádu Říma se Byzantská oblast začala dostávat do sféry muslimského vlivu. Muslimové spotřebovali velké množství skleněných lamp na osvětlení tisíců mešit, které po dobytí teritoria začali stavět. Často předělávali byzantské skleněné poháry na víno jako lampy.

Zdroj: museum.upenn.edu

roman_imperial_lamp-100-300ad-lead.jpg Římská Imperiální lampa, cca 100-300 n.l. Vyrobena je z olova. Zdroj: Dr. Ann M. Nicgorski
byzantine_polycandelon_6th_cent.jpg Byzantinský lustr z 6. stol. n. l. Do kruhových otvorů se vkládal různý počet skleněných pohárových nebo miskovitých lamp. Zdroj: designbook.com
byzantine_gospel_10cent_lamp-cup.jpg „Sv. Lukáš čte při svitu lampy“, Byzantinské evangelium, 10. stol. n. l. Tyto mísovité pohárové lampy vznikly lehkým přizpůsobením poháru na víno. Zdroj: museum.upenn.edu
winecup-mid_4cent.jpg Mělký miskovitý pohár na víno. Polovina 4. stol. n. l. Zdroj: museum.upenn.edu
800px-oil_lamp_christian_symbol.jpg Římská lampa s křesťanskými motivy, cca 4. stol. n. l. Zdroj: wikipedia
Lampa vyrobená z přizpůsobeného poháru na víno, 9. stol. n. l. Zdroj: museum.upenn.edu
4752_byzantinska_olejova_lampa_terakota_6st.jpg Byzantská lampa na olivový olej, 6. stol.n.l. Terakotová keramika, cca 9cm dlouhá. Prostředním otvorem se doléval olej, knot byl vyveden menším otvorem na konci lampy.
4198_byzantinska_olejova_lampa_terakota_6st.jpg Byzantská lampa na olivový olej, 6. stol. n. l. Terakotová keramika, cca 12cm dlouhá.
68058_byzantinska_olejova_lampa_terakota_6-8st.jpg Byzantská lampa na olivový olej, 6.-8. stol. n. l. Terakotová keramika, cca 9cm dlouhá.
6252_byzantinska_olejova_lampa_terakota_6-7st.jpg Byzantská lampa na olivový olej, 6.-7. stol. n. l. Terakotová keramika, cca 97mm dlouhá.
6250_byzantinska_olejova_lampa_terakota_6-7st.jpg Byzantská lampa na olivový olej, 6.-7. stol. n. l. Terakotová keramika, cca 93mm dlouhá.
6253_byzantinska_olejova_lampa_terakota_6-7st.jpg Byzantská lampa na olivový olej, 6.-7. stol.n.l. Terakotová keramika, cca 100mm dlouhá.
6513_byzantinska_olejova_lampa_terakota_6-7st.jpg Byzantská lampa na olivový olej, 6.-7. stol. n. l. Terakotová keramika, cca 100mm dlouhá.
4191_krizacka_olejova_lampa_terakota_8-12st.jpg Lampa na olivový olej, 8.-12. stol. n. l. Terakotová keramika, cca 105mm dlouhá.

Odkazy