96. Jak si lze vlastním cvičením vybudovat tělesnou sílu

Kdyby příroda obdařila člověka silou podobně jako zrakem, sluchem a jinými smysly (jak mnozí věří), které nelze vlastní snahou vylepšit nebo zhoršit, bylo by nejen zbytečné, ale úplně směšné vyučovat způsob jak si vybudovat sílu. Jakoby někdo tvrdil, že bude učit člověka slyšet nebo vidět lépe, než přirozeně vidí a slyší. Stejně tomu tak je i když se stane malířem nebo hudebníkem. Vidí sice proporce mnohem lépe než předtím, nebo se poslechem naučí harmonii a soulad zvuků, které předtím neznal, ale ani v těchto případech nelze prohlásit, že vidí nebo slyší lépe než předtím. Jejich umění totiž vychází nikoli z lepšího vidění nebo sluchu, ale z toho, že je vjemu lépe porozuměno. Se silou tomu ale tak není, přestože se zdá zřejmé, že člověk ani zítra ani jindy nezdvihne závaží, které nezdvihl dnes. Naproti tomu, pokud se člověku se stále stejným zrakem podaří zítra nebo jindy uvidět věc, kterou ze stejné vzdálenosti neviděl včera, neměl by si dělat zbytečné starosti s vylepšováním zraku; je spíše v nebezpečí, že uvidí méně, než více, což se běžně stává studentům a podobným lidem, kteří svůj zrak velmi procvičují. Takže není žádných pochyb o tom, že si člověk rozumným cvičením může zvětšit sílu. Podobně lze sílu ztratit přílišným odpočíváním, což, kdyby to nebylo zjevné, by bylo možno dokázat nespočetným množstvím příkladů. Můžete potkat šlechtice, rytíře a jiné, kteří jsou nejsilnější a nejhbitější v běhu nebo skákání, nebo ve vyhoupnutí se do sedla nebo v útoku koňmo – ale stejně tak nemohou zvednout tak velké břímě jako vesničan nebo nosič zavazadel. Oproti tomu nosič zavazadel a vesničan jsou velmi pomalí a těžkopádní, neumí ani vylézt na svého koně bez pomoci žebříku. Toto pramení pouze z toho, že každý člověk se neprocvičuje v tom, co je nejvíce obdivováno. Takže když si chce člověk vybudovat sílu pro práci se zbraněmi, mělo by pro něj být vhodné cvičit takovým způsobem, jaký bude dále popsán.

Aby si člověk vybudoval výše uvedenou sílu a hbitost, je třeba vzít v úvahu tři věci, to jest ruce, chodidla [autor měl zřejmě na mysli tělo, asi se jedná o překlep] a nohy. Je nezbytné velmi dobře procvičit všechny tři, protože když například známe dobře práci rukou a přitom nevíme nic o pohybu nohou a naše dovednost v pohybu vpřed a vzad je neuspokojivá, často to způsobí pád.

Na druhou stranu když má někdo dobře procvičenou práci nohou, ale ví málo o načasování pohybu rukou, stává se, že sice udělá krok vpřed ve správný čas, ale protože mu chybí dovednost v pohybu rukou, nejen že se mu nepodaří zranit nepřítele, ale často si sám způsobí zranění [např. naběhne nepříteli na meč]. Je také velmi dobrý důvod vést a držet tělo na jeho základně [rovně, opřené o nohy]. Když se ohne příliš dozadu nebo dopředu, na jednu či druhou stranu, omezí to přímou cestu práce rukou a nohou, a tělo ať chce nebo ne, je zasaženo. Tudíž zaprvé popíšu způsob jak procvičovat ruce, zadruhé nohy a zatřetí spojenou práci těla, nohou a rukou.

Přechozí téma

95. Obrany proti klamům s tyčovými zbraněmi

Další téma

97. O procvičování síly rukou

Tato stránka