8. O střezích¶
Střehy znamenají takové polohy, umístění nebo pozice zbraně, ve kterých zbraň vydrží nepřítelovy zásahy a které jsou jako štít nebo ochrana proti zásahům. Ve střehu nestojí ten, který neumí vést své tělo v jednotě spolu se zbraněmi, které buď kryjí, nebo mohou jednoduše krýt celé tělo. Člověk by si měl velmi pečlivě vytvářet návyk k vedení těla spolu s vedením zbraně. Mnohokráte by se měl postavit do střehu a uvolnit se v něm, rozvažovat o dalším postupu nebo čekat na chvíli, kdy mu nepřítel sám připraví vhodnou příležitost pro útok. Jsou tři druhy střehů, které lze použít s jedním mečem. Více jich dle mého mínění není třeba, protože je jen jedna přímá linie — meč, která může po krytu a obraně jednoduše způsobit zranění jakýmkoli způsobem.
8.1. Vysoký střeh¶
Tento vysoký střeh, který můžeme nazvat prvním, je totožný s pohybem, který opíše každý člověk po tasení meče z pochvy. Může být nazván střehem proto, že po sklonění špičky směrem dopředu a dolů kryje celou osobu, a když člověk přisune zadní nohu a provede výpad pravou nohou kupředu, může zasadit mocný bod nad rukou svého nepřítele. V tomto a všech ostatních střezích je třeba pečlivě zmínit, že zbraň je nutno vést takovým způsobem, aby přímá linie vedoucí ze špičky meče byla pořád namířena na nepřítele, na jeho obličej nebo na hrudník. Pokud je špička příliš vysoko, nepřítel se pod ni může jednoduše dostat a udeřit dříve, než se hrot stihne sklonit. A pokud je namířena příliš nízko, může ji nepřítel jednoduše srazit dolů, aby mířila mimo jeho tělo, a pak bezpečně přijít a udeřit, což již bylo mnohokrát viděno.
8.2. Široký střeh¶
Tento druhý střeh by se měl nazývat široký střeh z toho důvodu, že se při něm ozbrojená ruka natáhne tak daleko a doprava, jak jen je možno, a přitom vzdálí meč od těla tak daleko, že to vypadá, jako by nechávala pro nepřítele odkrytý velký prostor. Ve skutečnosti tomu tak není. I když je ruka s rukojetí meče daleko od těla a hodně mimo přímou linii, špička meče (ze které principiálně vychází ohrožení) není mimo zmíněnou linii. Špička meče míří zprava po přímce vstříc levé straně, na které je nepřítel, a díky tomu může velmi dobře zasáhnout i bránit. Když je ale špička vedena mimo přímou linii (jako už je ruka a rukojeť), pak je člověk v nebezpečí, že bude snadno zasažen nepřítelem. Což se nemůže stát, když je špička držena v úhlu [v zápěstí tak, aby mířila přímo na nepřítele] – v takovém uspořádání pak funguje jako závora a obrana pro celé tělo.
8.3. Nízký střeh¶
Tento střeh je také díky účinnosti nazván základní střeh nebo zámek. Profesoři tohoto Umění nevybrali toto jméno nevhodně, protože je silnější, pohodlnější a jistější, než jakýkoli jiný střeh. Z tohoto střehu člověk dovede snáze vést úder a kryt a stát v něm s menší námahou. Tento střeh je popisován v různých školách různě, buď je ruka držena nízko před kolenem, nebo je ruka velmi natažená dopředu, nebo je ruka nízko mezi oběma koleny. Všechny tyto druhy nízkého střehu nejsou příliš k užitku, pokud vezmeme v úvahu přirozenost a pohyby, které z ní vycházejí. Krom toho, že všechny člověka unavují a dá se v nich vydržet jen krátkou chvíli, jsou takové, že z nich člověk nemůže udeřit jinak než ve dvou tempech nebo jen velmi slabě v jednom tempu. Proto je odložím stranou a popíšu takový střeh, který bude používán přirozeně, načasovaně a bezpečně. A ten je takový: když člověk spustí paži přímo dolů blízko ke koleni (ale ne na něj) a bude držet meč špičkou trochu vzhůru namířený doleva, dosáhne toho, že může tuto stranu bránit a také na ni útočit takovým způsobem, že to vydrží dlouho, protože tento střeh je prováděn přirozeně bez námahy. A když bude chtít udeřit, může v jediném tempu vést mocný bod. Nemůže vést silný bod, pokud by držel meč přímo před sebou, protože pak by musel před úderem stáhnout paži [pumpování, provést nápřah] nebo zaútočit velmi slabě v jednom tempu. Proto je třeba tento střeh provést paží napnutou dolů ke koleni, ale vně kolene [když pravá ruka drží meč a pravá noha je vpředu, pak vně kolene znamená napravo od pravého kolene], protože tímto způsobem může stát člověk bezpečně, pohodlně a pohotověji jak pro úder, tak pro obranu.
